Vyvracíme 9 mýtů kolem dřevostaveb

Mýtus č. 1: „Dřevěný dům má menší životnost než zděný“

V jednoduchosti je krása! A to platí i pro
nejmenší domek z řady NOVA 722.Dřevostavby přetrvávají staletí a z hlediska životnosti jsou plně srovnatelné se stavbami z jiných materiálů. Záleží na účelu, pro který je stavíme a také na péči, kterou jim věnujeme po dobu jejich existence. O všechno, co nám má dobře sloužit, se musíme poctivě starat – na to lidé rádi zapomínají. Samozřejmě i moderní dřevostavby musí splňovat přísné zákonné a normové požadavky na pevnost, stabilitu a životnost.

Mýtus č. 2: „Dřevostavby jsou náchylnější k požárům“

Dřevo jako každý materiál při určité teplotě opravdu hoří, ale technická norma konstatuje, že dřevěné konstrukce jsou požárně odolné. Zní to jako paradox, ale není to tak složité. Zuhelnatělá povrchová vrstva vznikající při požáru na nosných prvcích (trámech) totiž brání dalšímu ohoření (u objemných dřevěných kusů pronikne oheň do zhruba dvou až třícentimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí či zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku).

Při požáru je nejnebezpečnější pro obyvatele vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů. Dalo by se říci, že dřevo hoří předvídatelným, spočitatelným, do určité míry řiditelným způsobem. Což je jeho obrovská výhoda při hašení požáru. Tuto skutečnost zahrnují všechny technické normy, podle nichž se musí dřevostavby stavět. Moderní dřevěné konstrukce jsou velmi odolné vůči požáru. Ocelové konstrukce se hroutí naprosto náhle, neočekávaně a prakticky naráz. Parametry každé dřevěné budovy musí zaručit dostatečnou dobu na evakuaci lidí – vždy v řádu desítek minut. To hasiči dobře vědí. V USA jsou proto po 11. září v některých případech ocelové skelety budov chráněny dokonce dřevěnými obklady!

Mýtus č. 3: „Dřevostavby snadno podlehnou houbám a červotoči“

Dům střední velikosti NOVA 86 splňuje
požadavky na prostorné a komfortní bydlení.Mohou – pokud jsou navrženy a realizovány bez dostatečných zkušeností, často svépomocí, a následně se o ně řádně a pravidelně nepečuje. Každý dům, i zděný, bez údržby časem zchátrá a podlehne zkáze. Stavbu moderního dřevěného domu musíme realizovat s odborníky. Základním předpokladem jsou kvalitní znalosti a zkušenosti architekta i realizační firmy

Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů takzvané „konstrukční ochrany dřeva“, aby se zamezilo vnikání vlhkosti do konstrukce a ochránily se konstrukční prvky před proudícím vzduchem. Konstrukční ochrana má vždy přednost před chemickou. Dřevo a výrobky z něj nesmí být navrhovány do míst, kde nemohou z povahy věci obstát, například pod úroveň terénu. Nezbytná je také technologická kázeň při realizaci.

Mýtus č. 4: „Dřevostavby mají horší tepelně - izolační vlastnosti než stavby zděné“

Skutečnost je přesně opačná! Když zatopíte v dřevěném domě, máte v něm skoro okamžitě teplo. Kdežto zděný dům musíte vytápět několik hodin, než se v něm zahřejete, protože teplo se nejdříve akumuluje ve zdech. Většina, a to i katalogových projektů, má nesrovnatelně lepší tepelně-izolační vlastnosti než jejich zděné protějšky. Vyplývá to z principu konstrukce – obvykle dřevěný rám vyplněný kontaktně izolací. Je zde tedy integrována složka nosná a tepelněizolační. Dřevěné stavby jsou lehké a obvykle hůře akumulují teplo, to však můžete považovat za přednost – u dřevostavby ohříváte ekonomicky rovnou vnitřní objem vzduchu, teplo se tak neukládá nejdříve do těžkých konstrukcí jako u zděných staveb. Jestliže chcete teplo akumulovat, umí to i dřevostavby – vložením zděné nebo betonové části.

Mýtus č. 5: „Dřevostavby nemohou být moderní, vypadají jako hájenky, roubenky či sruby“

Dřevostavba DIMENZE 90 je moderní dům
se vzdušnou halou a impozantní galerií.Moderní dům na bázi dřeva vypadá vždy podle toho, jak se shodne představa osvíceného zájemce (stavebníka, stavitele, investorské firmy) o funkčnosti takového domu s výtvarnou potencí architekta, znalého konstrukcí dřevostaveb a praktickými zkušenostmi a schopnostmi projektanta. Tradiční forma srubu či roubené chalupy je technologicky i výtvarně dávno překonaná.

Mýtus č. 6: „Montované dřevostavby vypadají jako nechvalně proslulé okály“

Bohužel okály jsou v mysli stavebníků hluboko uloženy jako odstrašující příklad již zastaralé konstrukce dřevostavby. Vývoj je však dnes úplně jinde, je to jako srovnávat trabant s oktávkou. Nové, certifikované materiály, technologie, systémy vytápění, vzhled i provedení posunuly dřevostavby úplně jiným směrem než zmiňované okály.

Mýtus č. 7: „Stavby ze dřeva představují pouhé provizorium a nejsou určeny k trvalému bydlení“

To souvisí s tradicí víkendového chatařství, od které byste se měli při hodnocení staveb ze dřeva co nejrychleji odpoutat. Takové přesvědčení o využití dřeva se lidem z panelových domů těžko vyvrací. Ale to, co jsme si tady již řekli, by mohlo alespoň mladší lidi podnítit k tomu, aby se zamysleli, v čem chtějí se svými dětmi bydlet. Zkušenosti ze světa ukazují, že neexistuje druh stavby, který by nebylo možné s výhodou realizovat ze dřeva, včetně rozsáhlých administrativních budov, nákupních center a sportovních hal.

Mýtus č. 8: „Používání dřeva na stavbu domů poškozuje životní prostředí“

Velkoryse promyšlený prostor s minimálními
nároky na velikost pozemku nabízí dům NOVA 78. Je zvláštní, že lidem více vadí paseka, na níž vyroste nový les a zpestří tak krajinnou mozaiku, než kamenolom, který hyzdí krajinu již na dálku a žádné nové kamení v něm nevyroste. Na výrobu jedné hliněné cihly, jednoho kilogramu cementu, vápna, skla betonu, oceli se spotřebuje mnohem více energie než na jeden dřevěný trám. Stavby ze dřeva jsou z jediné plně obnovitelné tuzemské suroviny.

V současnosti máme dvojnásobnou celkovou zásobu dřeva v lesích než za první republiky. Přitom míru využití dřeva ve stavebnictví máme horší než například Portugalsko, které je skoro bez lesů. Roční přírůstky dřeva v našich lesích jsou o jednu čtvrtinu vyšší než jeho plánovaná těžba. Takže o poškozování životního prostředí nebo neúměrném kácení nemůže být řeč. Problémem je, že pro dřevo neumíme nalézt odbyt na domácím trhu.

Mýtus č. 9: „Dřevostavby jsou určeny jen nízkopříjmovým skupinám“

Záleží na úhlu pohledu. Zase tu působí historická tradice, tentokrát různých „pastoušek“ a „vejminků“, v nichž skutečně bydleli chudí nebo staří lidé. Investici do rodinného domu pořád chápeme jako vícegenerační akumulaci rodinného nebo „rodového“ kapitálu, nikoliv jako pouhou spotřebu našich statků vezdejších, i když to tak ve skutečnosti je. Ale lidé navíc poměřují užitnou hodnotu obytného domu a investice. Troufnu si říci, že v delším časovém horizontu vám dřevostavba přinese větší komfort zdravého bydlení za celkově nižších provozních nákladů. Dobře postavený dům na bázi dřeva Vám totiž ušetří značné výdaje za energie, což by při stále stoupajících cenách mělo řádného hospodáře rozhodně zajímat.